Rok 2010 je u konce a pozvolna začíná nový rok 2011. Osobně nemám rád oslavy konce roku a Silvestra vůbec. Nevím, co přesně bych měl slavit? Mnohem raději mám Vánoce, které si užívám:)

Co mám ale rád je právě ten zlom – mám jasně daný mezník, kdy se mohu ohlédnout za uplynulým rokem. Mám pevné rozmezí od-do, se kterým mohu pracovat. Navíc doba jednoho roku je na takové zamyšlení vhodná – není to krátké (je co zhodnotit – leccos se událo, věci za rok si jsem schopný vybavit) a není to dlouhé (včas se mohu zarazit a napravit potřebné, ještě není pozdě).

Naposledy jsem na blogu bilancoval rok 2007. Roky mezitím mám tak možná někde na papíře, nicméně zpětně je dopisovat nebudu – to už není ono. Zejména z toho důvodu, že čas je hrozně relativní.

Je smutné, že jsem si ty dva roky mezi tím nesepsal. Do budoucna se pokusím polepšit…

Obecně: Proč bilancovat?

Člověk je pořád ve shonu a den za dnem mizí… Utíká to tak rychle a my zapomínáme. Zapomínáme na to, co se dělo a v té rychlosti dění nejsme často ani schopni pořádně určit, kdy se to vlastně stalo…

Je fajn se občas trochu zastavit
a s určitou dávkou nadhledu se podívat
na uplynulý rok svého života…

Rok je ideální doba k tomu, abych se poohlédl po tom, co se mi za poslední rok povedlo a co nikoliv. Co mi rok vzal i dal. Pokud se mi něco podařilo, je určitě fajn si to připomenout. A jestli se mi něco nedaří, tak jsem na to přišel relativně brzy a mám možnost s tím něco udělat…

Nejlepší je si všechno pěkně sepsat. Pokud bychom to nesepsali, začneme (většinou zcela nevědomě) svojí minulost překrucovat – neb jak jsem již psal: Minulost je relativní.

Jeden příklad za všechny: vzpomeňme na naše již vzdálená školní léta (třebas základní škola). Dnes máme pocit, že ona školní docházka byla fajn, že se nám tam líbilo a vzpomínáme většinou v dobrém. Ale když se zamyslíme jinak: kolikrát jsem do školy vůbec nechtěl jít, protože… A tenhle předmět mi nešel, tuhle kantorku jsem nemohl vystát, bál jsem se přijít se špatnou známkou domů, …

Tenkrát byly důležité jiné věci, než jak je vnímáme dnes s odstupem času.

A právě z tohoto důvodu je dobré si své myšlenky utřídit a sepsat. Pokud je kdykoliv v budoucnu přehodnotím a označím za zbytečné, nevadí. Ale rozhodně na to nezapomenu.

Bilancuji rok 2010

Hodnotím sebe a věci kolem mě – mám tak relativně malý okruh, který mě zajímá a je pro mě důležitý. Jestli jsou někde na druhé straně světa záplavy či jiné katastrofy, jsou mi v podstatě – a říkejte si, co chcete – úplně ukradené.

Navíc každý máme jiné míry pro posouzení toho, co je pro nás důležité. Z toho důvodu se zde mohu rozplývat nad něčím, co by někdo jiný považoval za nedůležité a naopak.
Jo a samozřejmě publikuji jen to, co je možné zveřejnit (ryze soukromé či nepublikovatelné záležitosti jsem si bilancoval pro sebe).

Takže co zajímavého se v mém uplynulém roce stalo?

Náš vztah s Terkou

V tomhle roce jsme toho stihli opravdu hodně. Za nejzásadnější považuji vážnost, s jakou k našemu vztahu přistupujeme: Myslíme to spolu vážně!

Perličkou, která ale dala věcem rychlejší spád, byl slunný den 19. 9., kdy Terka chytila svatební kytici v Lužanech. Podle pradávného zvyku bychom se měli do roka vzít (pro jistotu si neplánujeme nic na víkend 17. 9. 2011 :)

Vzhledem k mým materialistickým sklonům vítám fakt, že jsme založili společný účet a máme tak naše společné finance pod kontrolou. Zvolené řešení mi vyhovuje a těší mě vzájemná shoda.

Relativně nedávno jsme se rozhodli pro společné bydlení – a tak se stěhujeme do Přeštic.

Stěhování do Přeštic

S Terkou jsme hledali možnosti, kde a jak bydlet. Po prozkoumání řady možností jsme nakonec zvolili stěhování do Přeštic. Moje babička má dvougenerační domek a horní patro již bylo několik let neobývané. Přes původní nedůvěru v byt a s tím související nespočet problémů (ticho, slabá elektrika, studená voda, staré vybavení, apod.) nakonec vystřídal optimismus a velké odhodlání!

Začátkem října se začalo s úpravami a modernizacemi – úklid, vyhazování, malování, podlahy, lehké úpravy v podobě zazděných dveří či uchycení kuchyňské linky skrz zeď a nakonec zařizování. Přestěhovali jsme se koncem října, kdy bylo možné již obydlet ložnici a obývák. Do Vánoc jsme nakonec stihli zařídit i novou kuchyň, kde zejména linka na míru a dřez s teplou vodou udělaly své :)

Do nového roku tak máme celkem pěkně a použitelně zařízený byteček. Udělal se tady kus práce. A jestli se chcete přesvědčit, zastavete se u nás…

Já, zaměstnanec

Zhruba v červnu jsem začal spolupracovat se společností Hlaváček webdesign, kde dnes už pracuji na plný úvazek jako Projektový manažer. Nejvíce spokojený jsem s týmem fajn lidí pod vedením Tomáše.

Atmosféra je příjemná a práce mě baví… Co víc si přát?

Líbí se mi fajné záležitosti: třebas v podobě trampolíny pro odreagování od počítače, či zavedení obědové docházky – jedině vzorně vyplněná Launch karta slibuje zaměstnanecké benefity…

Mé hraní her neb Xbox 360

Opět jsem se stal hráčem – oblíbil jsem si herní konzoli od Microsoftu: Xbox 360. Oproti hraní na PC je to neuvěřitelný rozdíl – vše je tak jednoduché a jasné, žádné starosti. Všechno funguje tak, jak má. Navíc hry jsou opravdu zdařilé a vývoj nových her je na konzole oproti PC dokonce upřednostňován. K pořízení Xboxu mě původně naváděl Lávi – tak jsem si Xbox pořídil. Dneska v mém okolí už ale hraje celá řada lidí – možná i s troškou mého přičinění si pořídili vlastní konzole.

Začátkem listopadu jsem si k Xboxu pořídil i výborný ovladač Kinect, se kterým mohu ovládat hry pouze pomocí svého těla. S tím souvisí i uspořádání Kinect párty, která měla velký úspěch:)

Mafia II – herní událost roku

Že jsem se řadil mezi skalní fanoušky legendární hry Mafia: The City of Lost Heaven všichni věděli. Po osmi letech jsem se na pokračování opravdu těšil a dával jsem to značně najevo…

Pokračování navíc slibovalo celou řadu novinek, dočkat jsme se měli kompletně české lokalizace i verze pro herní konzole (zejména pro Xbox 360). A tak jsem se stále těšil na datum vydání – na svém blogu se dokonce objevilo počítadlo a v práci jsem měl naplánovanou dovolenou :)

Už v době očekávání vydání hry začaly být nepříjemnosti, které hru po celý zbytek provázely. Často se jednalo o marketingové problémy, škrty ve hře, apod. Fanoušci začínali být nepříjemní a mrzutí. Můj článek o hledání kladů a záporů Mafie tak přišel vhod.

Konečně jsme se dočkal a hra se mi dostala do ruky. Aby to nebylo jen tak, zúčastnil jsem se Plzeňského půlnočního předprodeje v Xzone konaného 27. 8. 2010. Dojmy z večera v duchu mafiánském jsem sepsal do článku Jak jsem byl na předprodeji Mafie II. Akce se velmi povedla – lidé byli stylově oblečeni a atmosféra vskutku báječná :) Akci zmínil i Plzeňský deník – oskenovaný článek.

A jak se mi Mafia II líbila? Vesměs jsem spokojený, ale dost věcí opravdu silně zamrzí – viz. mé dojmy z hraní Mafie II. Celkově si u mě hra po 54 hodinách herního času vysloužila hodnocení 75%.

Konec LOSTů

Po šesti letech skončil seriál LOST, který vyvolal negativní ohlasy od řady fanoušků – zejména nezodpovězení všech otázek nemohli fanoušci přenést přes srdce. Faktem je, že to tvůrci slíbili a nedodrželi… Nicméně já osobně jsem se seriálem jako takovým spokojen.

Pravidelné hospůdky a posezení

Mám rád tyhle pravidelné akce – prostě když je čtvrtek, tak se jde do hospody. Je to fajn i praktické :) Scházíme se celkem pravidelně ve třech s tím, že co chvíli nás někdo doplní (však ví, kdy chodíme). Kromě čtvrtka přišlo poslední dobou do módy víkendové posezení u Kohoutkojc…

Tak uvidíme, jak se nám akce povede držet do budoucna – což mi připomíná, budeme muset změnit lokál působení za takový, kde nejsou hosté obsluze lhostejní…

Internetové sociální sítě

Začátkem roku jsem se také zapojil do těch moderních sociálních sítí. Na mysli mám zejména Twitter a Facebook. Zatímco Twitter pod přezdívkou @JiriKolda jsem si založil a používám velmi rád, u Facebooku tomu tak není. Svůj profil Jiří Kolařík používám spíše sporadicky. A i když FB už přímo neodsuzuji, rozhodně ho nemám rád. Nejvíce mi vadí absence nějakého uzpůsobení, jeho silná nespolehlivost a tak…

Aktuálnější blog (a v novém)

V březnu jsem kompletně přepracoval vzhled svého blogu do trochu modernější a použitelnější podoby. Za mnohem zásadnější ale považuji moje odhodlání k více článkům a psaní obecně. Tak doufám, že mi to chvíli vydrží a že to, co publikuji, je alespoň někomu trochu k užitku.

Také se mi povedlo sepsat několik článků, které měly velký úspěch – ať už v podobě vysoké návštěvnosti či zajímavé zpětné vazby. Nejvyšší návštěvnosti se těšily články Jak jsem hledal klady a zápory Mafie II a Jak jsem hrál Mafii II. Největší kladný ohlas pak získala série článků Jak na MojeID.

Co se ještě událo

  • Velmi zdařilé akce s přáteli. Dovolené se konaly dvě – sluncem provoněná dovolená na SEČi a diametrálně odlišné deštné Hracholusky… Pak nespočet různých posezení, setkání a poklábosení… V závěru roku nemohu opominout zmiňovanou Kinect párty.
  • Firemní záležitosti Koldasoftu jsme pěkně vyřešili, vše se usadilo a máme to pod kontrolou :)
  • Skoro půl roku jsem si užíval připojovací akce s Vaškem – dělalo se toho opravdu hodně a ta práce mě neskutečně naplňovala. Ty akce jsem si opravdu užíval…

Shrnutí

Uplynulý rok 2010 se nesel ve znamení zásadních změn – všechny ale v podstatě k lepšímu… Pokud bych měl vypíchnout tu nejzásadnější, pak by to byl postupný přechod ze zaměstnavatele / podnikatele na zaměstnance. Ten rozdíl je natolik propastný, že by vydal na vlastní článek. Musím si na řadu věcí zvyknout a leccos překousnout. Jak už to bývá – má to své výhody i nevýhody.

Suma sumárum se jednalo o úspěšný a zajímavý rok.

Nový rok 2011

Plán na další rok? Nedělám žádná předsevzetí: Ne proto, že bych se bál slabé vůle, ale proto, že mi to přijde jako blbost. Lidé se často slibují, že od nového roku nebudou kouřit, pít, a kdesi cosi…

Zlomit to (ať už je to cokoliv) ze dne na den je bláhové…
A jistý neúspěch s sebou navíc přináší další zklamání.

Nový rok bych rád v poklidném a příjemném duchu, bez větších starostí a problémů. A doufám, že se brzy vyřeší zdravotní problémy v rodině. S Terkou se těším na prohloubování našeho vztahu a spoustu dalších krásných zážitků :) V profesní rovině mám pár plánů a směr, kterým bych se rád ubíral. Více ale už neprozradím…