Tohle byla po delší době úplně úžasná akce: Perfektní pařba v HD, kde jsem navíc potkal starý kámoše…

Celkem narychlo

Se takhle Pivik ozval, že je akce u Houďase v Horažďovicích a že by se tam dalo vyrazit. No, narychlo jsem zrušil a přesunul všechny věci z pátečního odpoledne a potvrdil účast. No a jel jsem tam s tím, že tam nebudu znát moc lidí, ale to mi bylo jedno, věděl jsem, že tam bude Pivik… Nakonec to dopadlo ale naprosto úžasně:)

Spousta známých lidišek

Nakonec jsem tam potkal spoustu skvělých lidí, které jsem už dlouho neviděl. Houďas – klasika, toho jsem čekal a pohodový teapeck, Pavla – Houďasovo sestřička, fakt skvělá holka se kterou jsem chodil na základku.. S tou jsem si tam hrozně skvěle popovídal, o starejch známejch ze základky, co je kde novýho, kdo se s kým bere a tak… Děje se hodně zajímavých věcí:) Jojo a zavzpomínali jsme na starý časy – hlavně akce „Karamel“:) Jirka Vítků – kámoš ze základky, chodil do „béčka“ (já byl „áčko“) a toho jsem taky hrozně moc rád viděl, změnil se a je úplně super pohodovej:) S tím jsem tam taky hodně pokecal a probral kde co… Pak se tam objevil malej Ondra (no, zas tak malej už není, přeci jenom vyrostl) a já ho ani nepoznal. Je to mladší brácha Bendy: Benda – no, tak z tohohle setkání jsem měl naprosto největší radost, Slávek byl můj nejlepší kámoš ze základky, se kterým jsme prokecali úplně nehorázný hodiny a hodiny a hodiny u sloupu na rohu. To když se šlo dycky ze školy, jsme se tam prostě zasekli a bylo. No úžasný:) Novis – Ano, „TEN Novis“, Óóóó velký Novis, ke kterému člověk vzhlíží jako k Bohu, to on mi ukázal a naučil na Bibli (Učebnice jazyka C, Pavel Herout), on mě přivedl k C (programovací jazyk) a pak mi i položil základy PHPka: pamatuji si ten jeho první formulář, na kterém mi demonstroval „sílu“ PHPka. Takže potkat tam tohohle člověka, to bylo naprosto perfektní. Hrozně rád jsem ho viděl a pokecal s nim. Fugas s novou přítelkyní Májou (pro změnu Mája:) – starej známej, chodil s Pivikem do třídy, pohodář a vypadal zase v pohodě, neb naposledy jsem ho viděl po rozchodu s Májou, kdy to nebylo moc dobrý… Teď byl zase v pohodě:)
A samozřejmě Pivik a Pepa – Jojo, za Pivika jsem moc rád a Pepu poznávám a zjišťuji, že je to naprosto úžasnej človíček, kort ve spojení s kytarkou:) A pak tam bylo spoustu dalších lidí co jsem neznal, nebo jen hodně okrajově (třebas malá Vítková – ta vyrostla:)

Akce ála Americké pařby

Jsem si dycky říkal, jestli vážně existujou takové ty pařby známé z amerických seriálů a filmů, kde je prostě barák nebo zahrada a je tam ukrutně lidí, ta úžasná atmosféra a tak. A ono jo: Tohle byla přesně ona. Bylo tam spousta lidí, každý vzal někoho s sebou a tak se tam sešlo opravdu hafo lidí. Taknějak se tam vytvořily čtyři stage: V baráku – tam se sedělo, čučelo na PC a poslouchala music, byly tam vodnice, sedačky, pohodička. V garáži – tady se hlavně kecalo, koukalo na mašinu a tak. Oheň a gril – prostě se grilovaly nějaké ty buřty a klobásky (Novis si to vzal na starost), kecalo a flákalo, později se tady začalo hrát i na kytaru. Tohle byla moje výchozí stage. U pípy: Jo, tady byl stále frmol, neb všichni chtěli samozřejmě pivko:) Měli jsme tři sudy, pivko krásně vychlazený, no pohoda… Jen kdyby to trochu rychleji teklo. Ale i takhle se to vyřešilo velice obstojně, protože Ti, co tam stáli prostě dočepovávali pivko ostatním… Ke konci to byl takovej servis: člověk chtěl pivko, dal tam pulitr no a po pár minutách se vrátil a on byl plnej:) Tady se koncentrovalo hodně lidí a často se to tu měnilo, no, není se čemu divit, že?

Pohoda, klídeček

No a celá akce se nesla ve skvělém pohodovém duchu, nekonečné konverzaci ať už o čemkoliv. S Novisem jsem probral nějaké zdrojáky a vedení lidí pod sebou, s jinými jsem prodrbal staré známé a s novýma lidma se jen tak kecalo… Pak ta kytarka, ta udělala hrozně moc, to byl úžasnej nápad a přidalo se hodně lidí – prostě cool:)

Zajímavý karambol(y)

Jsem se ráno dozvěděl, že se v noci přerazil nějaký cyklista o něco na zemi, zavadil o to a udělal nějaký salta vzduchem… Prej to bylo hodně zajímavý. A abych to vysvětlil, to, co leželo na zemi, byl spící Pivik: nevím, proč si lehnul na příjezdovou cestu k baráku ani proč tam usnul… Taky cyklista byl asi hodně pod vlivem, protože by jinak ten celkem velkýho Pivika nemohl přehlédnout:) A Pivik se ani nehnul (jako by se nic nestalo), ráno na sobě ani nic nenašel – žádný otisk pneumatiky, žádnou díru nebo něco chybějícího, prostě nic.

A pak tam někdo v noci vrazil do nějakýho kolečka – to byla pěkná rána! Pravdou je, že ta cestička po schůdkách mezi růžema a kolečkem s nějakýma šutrama byla fakt úzká a v pokročilém stádiu mohlo být velice problematické se trefit na cestu.

A jak jsme dopadli

No, samozřejmě jak kdo, ale drtivá většina na tom byla „zle“. Nebo vlastně skvěle, jak se to vezme. Já osobně jsem ráno zjistil, že se mi pořádně motá palice a následně jsem i zjistil, že tak od sedmýho piva dál si ten večer nějako prostě nepamatuji. Tak jsem se to dozvídal až z doslechu. Pivik se mi ráno ptal, kdo že a proč vlastně ho praštil kladivem do hlavy a co to má za krkem (opici). Pepa z nás tří dopadl nejlépe – ten nám pak říkal, co se dělo, hlavně o tom cyklistovi.

Monika

Jo, Monika, skvělej človíček co nám hodně pomohl s kytarou :)

Závěrem

Naprosto vydařená akce!!! Jedno velké poděkování Houďasovi za skvělou akci…

Taky sem doplním nějaký fotky, hned jak budou…

BTW: Pokud by někdo měl pocit, že tenhle článek není psanej moc spisovně a tak jako narychlo, nepromyšleně, pak pravděpodobně proto, že to píšu to ve vlaku po cestě domů a hlavně, nevylučuji zbytkáč:)