Jak jsem chodil na brigády
Přátelé a kolegové, s kterými trávím více času, si už zvykli, že čas od času vytáhnu svojí oblíbenou větu začínající „Když jsem byl na brigádě …„. Pokud ale potkám někoho nového a moje věta se několikrát zopakuje nedá jim to a ptají se, jestli jsem dělal všude. Odpovídám, že ne, ale že jsem pár brigád měl.
Myslím, že moje brigádnická historie je opravdu pěkná.
A i když jsem opravdu nedělal všechno, „nabrigádničil“ jsem se dost…
Myslím, že každý by si už od svých mladých studentských let měl nějaké ty brigády vyzkoušet. A čím více, tím lépe. Je to ta nejlepší průprava do dalšího života. Člověk získá řadu zkušeností a pozná, jak to chodí.
Zapátral jsem tedy ve své minulosti, vytáhl staré smlouvy a vyzpovídal svojí babičku i mamku, které mi pomohly s časovým uspořádáním jednotlivých brigád. Nyní nabízím pěkně ucelený přehled mých brigádnických zážitků:
Seznam mých brigád
Neb co všechno a kde jsem dělal
- Sběr jablek, 1998 – 2001 (6. – 9. třída ZŠ)
Za historicky první brigádu považuji právě sběr jablek. Při základní škole není mnoho způsobů, jak si vydělat peníze. A tak jsme s bráchou vzali káru, pytle a vyrazili k jabloním u silnic. Jablka jsou veřejná a pokud si je setřesete, jsou vaše. Ty už stačí odvézt do sběrny a v občas zajímavém kurzu směnit za peníze :) - Sběr kartonu, 2000 (8. třída ZŠ)
V podobném duchu jako u sběru jablek jsem o letních prázdninách obcházel místní elektro a zeleninu, kde byly smluvené lepenkové krabice. Ty jsem dostal za to, že jsem je rozebral a odvezl. Když se jich nashromáždilo doma hodně, odvezl jsem je do sběrny surovin. Tenkrát se ještě vykupovalo za zajímavé ceny. - Roznáška novin, 2001 – 2005 (celé čtyři roky na SŠ)
Spolu s velkým rozmachem obchodních řetězců bylo potřeba distributorů novin (tak se jmenovala moje pracovní pozice). Tedy začal jsem v Horažďovicích roznášet letáky Strakonického Kauflandu. Tenkrát se jednalo o „Tip Týdne“. Roznášel jsem každý týden v pátek večer po návratu ze SŠ intru a roznáška trvala něco ke čtyřem hodinám.
Po tom, co jsem se s rodinou přestěhoval koncem roku 2002 do Plzně, pokračoval jsem s roznosem novin na sídlišti Vinice, kde jsem bydlel. - Nákup, údržba a servis PC, 2001 – 2006 (celé čtyři roky na SŠ + první rok na VŠ ZČU)
Počítače jsem si velice oblíbil a fandil jim. Není tak divu, že jsem začal nakupovat a montovat hardware (doporučil jsem počítačovou sestavu, tu zakoupil, postavil a zahořel). Součástí mé práce byla často i instalace operačního systému Windows a dalšího potřebného softwaru. V neposlední řadě jsem se zabýval údržbou a servisem PC – pokud měl někdo problém, pomohl jsem mu jej vyřešit.
Z původního okruhu svých nejbližších jsem celkem rychle své služby poskytoval i přátelům přátel mých přátel… - Carrefour, 2002 – 2005 (téměř celá SŠ)
Využíval jsem volnějších pracovních dnů, svátků i prázdnin k tomu, abych mohl chodit do tehdy největšího obchodního řetězce v Plzni. Dnes je to Tesco na Borských polích. Dohromady jsem zde odpracoval stovky hodin a vystřídal hned několik pracovních pozic:- Pekárna – mohu říci, že to byla pekárna se vším všudy a kromě brzkého ranního vstávání jsem si vyzkoušel opravdu vše. Od přípravy surovin, přes míchání, přípravu, pečení, vyndavání z pecí až po balení. Samozřejmostí bylo i doplňování čerstvého pečiva do obchodu. V rámci všech prací v Carrefouru moje nejoblíbenější – krásně sladce to tam vonělo :)
- Cukrárna – nejčastěji jsem plnil koblihy, převážel a doplňoval sladkosti a myl nádobí. Pěkná práce s velkým pokušením – já sladké opravdu rád!
- Doplňování zboží – tím jsem v Carrefouru původně začínal a oddělení jsem vystřídal několik. Od nejoblíbenějších trvanlivých potravin (kafe, čaj), přes čerstvé potraviny (máslo, mléko) až po méně oblíbené pití (limonády, džusy).
- Prodejní pulty – to je tam, kde stojíte a prodáváte lidem to, co si přejí. Prodával jsem tak koblihy, pizzu i halušky. Nejzajímavějším a nejnáročnějším byl potom obslužný pult uzenin a sýrů: „Dobrý den, 10 dkg loveckého, 30 dkg sekané v celku a k tomu pět párů Vídeňských párků (=10 nožiček :)
- Lahvárna – méně známá druhá strana automatu, kam vkládáte prázdné láhve a přepravky. Úkolem je třídit lahve (světlé nebo tmavé lahve od piva, limonády, šťávy, …) a ty poté skládat na paletu a odvážet pryč.
- Kaufland, 2002 (prvák na SŠ, letní prázdniny)
Mým „posláním“ byl úklid parkoviště a tahání vozíků (těch, kteří nakupující zaparkovali do boxů na parkovišti) k obchodu. Práce zajímavá a ani ne moc náročná. Problém byly jen ty hodiny nad hlavou, které připomínaly pomalu utíkající čas. - Panasonic, 2003 – 2004 (druhák a třeťák na SŠ)
Nikdy jsem nedělal přímo na pásu, ale hodně jsem se přiblížil. Přivážel jsem materiál k pásu a na druhém konci zase odvážel cosi, co se více blížilo televizi. Kromě toho jsem se dostal i k balení a drobným přípravám v podobě lepení těsnění, štítků, apod. Zajímavou kapitolou byl tzv. „rework“, kdy jsme vybalovali plazmové televize, přehráli jim firmware a opět zabalili zpět.
Do Panasonicu jsem chodil podobně jako do Carrefouru – zejména o víkendech, prázdninách a volnějších pracovních dnech po škole. - Bazén Slovany Plzeň, 2003 (druhák na SŠ, téměř celé letní prázdniny)
Udržoval jsem venkovní bazén a staral se o trávník (sběr odpadků, zalévání). Dále jsem čistil vnitřní bazény, tobogán, výřivky i brouzdaliště pro děti. Kompletní čištění sauny byla také kapitola sama pro sebe. - Úklid ředitelství ZOO, podzim 2003 – léto 2004 (třeťák na SŠ)
Každý všední den večer bylo potřeba uklidit. Zejména bylo potřeba vysát koberce, zamést a vytřít podlahy včetně schodiště, vynést koše. - Internet StrazNet, 2004 – 2006 (čtvrťák na SŠ a prvák na VŠ ZČU)
S rodinou jsem se nastěhoval do Plzně a v naší bytovce měl 59 sousedů. Celý barák bez připojení k internetu mě nenechával spát a s kolegy jsme založili občanské sdružení. V rámci sdružení jsme vybudovali celou síťovou infrastrukturu, připojovali nové lidi, spravovali síť. - Turnikety ZOO, 2004 (třeťák na SŠ, první polovina prázdnin)
Návštěvníkům Plzeňské ZOO jsem pomáhal s nově zabudovanými turnikety. Ukazoval jsem, jak mají s turnikety zacházet a pokud bylo potřeba, pomáhal jsem maminkám s kočárky. Počasí krásné a návštěvníků spousta. Sám jsem se divil, kolik lidí s turnikety neumělo zacházet. - Bufet „U aligátora“, 2004 (třeťák na SŠ, druhá polovina prázdnin)
Téměř měsíc a půl jsem denně chodil na dvanáctky do bufetu „U aligátora“, který byl v Plzeňské ZOO. Na starosti jsem měl kuchyň a přípravu rychlého občerstvení: od párků v rohlíku, přes hranolky, hamburgery až po pizzu. Práce v kuchyni bylo opravdu hodně a za perných letních dní jsem se nestačil otáčet.
Vlastní kapitolou byl později prodej zmrzliny, kdy jsem nabízel kopečkovou zmrzlinu za 7 Kč. A nevěřili byste, za jak dlouho se přejíte zmrzliny, když jí máte zdarma :) - Sušené květiny, zima 2004 – léto 2005 (čtvrťák na SŠ a prázdniny před VŠ ZČU)
Jednalo se o ruční práce, pomáhal jsem s přípravou výroby sušených květin. Na starosti jsem měl sběr květin na louce, jejich sušení, třídění. Poté celou řadu režijních činností jako paspartování, lepení, balení, apod. Končilo to krásným výletem do Frankfurtu, kde se předávala plná dodávka zboží. - Elektro Gruber, 2005 (prázdniny před prvákem VŠ ZČU)
Místní obchodník Karel Gruber mi nabídl práci v jeho obchodě. Mohl jsem tak zpeněžit své zkušenosti v elektro oboru i práce s PC. Tedy instaloval jsem počítače, odborně kvalifikoval elektro měřáky, přebíral a kontroloval zboží do elektrobazaru. Velice technicky zaměřená práce, která mi bohužel nepřinesla tolik, kolik jsem očekával. Největším přínosem bylo setkání s Vaškem, se kterým jsme začali dál podnikat… - Síť Airnet-VMA, 2005 – 2006 (celý prvák na VŠ ZČU včetně prázdnin)
Jak jsem zmínil, potkal jsem Vaška, kterému jsem pomáhal s budováním komunitní počítačové sítě v Plzni. Nejvíce jsem se účastnil připojování: tedy instalace přijímacích jednotek (antén) na střechy domů, rozvody a instalace v bytech. Tahle práce mě opravdu bavila a mnohému jsem se naučil. - Jirout reklamy, 2007 (letní prázdniny po prváku na VŠ Upce)
I když tenkrát jsem byl „jen“ řadový pracant, dost jsem zde pochytil a naučil se. Dostal jsem se k zajímavým zakázkám: od výroby nálepek, letáčků i plakátů, přes velkoformátové tisky v podobě billboardů, polepy osobních i nákladních automobilů až po malování na led před hokejovou sezónou. Oblíbil jsem si i časté řízení aut a to včetně dodávek. - Koldasoft, s.r.o., od listopadu 2007 (začátek druháku na VŠ Upce)
Už v listopadu 2007 jsme začali pracovat na formě společnosti, kterou jsme v únoru 2008 založili. A tím moje brigádnická činnost skončila…
Tak vidíte, že jsem nedělal všechno :)
Tak za 1. Koldasoft tam nema co delat jelikoz to neni brigada… a za 2. „par brigad“ je urcite mysleno ironicky…
2 Terik: Ad 1) Asi máš pravdu. Bylo to myšleno tak, že jsem původně po večerech brigádničil a dělal webové stránky. Až potom jsme založili firmu a přestal jsem tomu říkat brigáda…
Ad 2) To ať každý posoudí sám…
Možná by se hodilo napsat volně navazující článek „Jak jsem vydělal svůj první milion“ :-)
Tyjo, tak to je „husty“ seznam, ses opravdu neflakal… Ten koldasoft mi tam sedi, aspon clovek vi, kam to pokracovalo, kdyz brigady skoncily…
Super článek – po delší řádce odborných článků konečně jeden více osobní. Opravdu oceňuju, že sis s tím dal tu práci :-) Jen mi tam chybí nemocnice – aneb kde jsi vzal svoje prostěradla a proslulou ledničku z pitevny :-) Nebo to nebylo z brigády?
2 Morty: Prostěradla i lednička byla vyřazená z FN Plzeň, kde můj táta pracoval jako údržbář. Tam jsem na brigádu nechodil.