Jak jsem prožil skvělý týden
Podrobný popis jednoho skvělého týdne s přáteli…
Původní verze
Sobotní večerní bowling byl plánován už dlouho, asi tak přes týden byla zamluvena dráha… Někteří lidé přislíbili účast na 100%, bylo rozhodnuto, že se akce vydaří.
Počítal jsem s Helčou, která měla dorazit v sobotu a stát se na chvíli mým novým bydlícím:) V plánu bylo, že bude navštěvovat knihovnu, dodělávat diplomku, prostě pracovat. S tím, že tady bude mít klid a čas. Já taky měl v plánu spoustu věcí, co bych rád stihnul udělat.
Jenže se to trošku zvrtlo…
Sobota 13.10.
Ráno po deváté hodině doráží kolega s dodávkou, nakládáme postel, skříň, věci na spaní. Se zcela nečekaným zpožděním vyrážíme z Plzně, směr Pardubice. Na mezizastávce v Praze nakládáme věci od Kuby a pádíme do Pardubic. Ze skoro původní prázdné dodávky, se stala téměř plně napěchovaná! Po tom, co jsme to všechno vyložili a odnosili do bytu – byla to spoušť, sotva se nám to tam všechno vešlo:)
Z bytu jsme udělali byt
Měli jsme asi tak tři hodiny na to, udělat z bytu byt. Takže složit postel, nastěhovat skříň, všechno uklidit, povlíct peřiny, uklidit kuchyni, zlikvidovat nádobí, zamést a vytřít, umejt koupelnu, … Parádní zápřah, ale stihli jsme to akorát. Skvělé, za třicet minut jsou tu holky, pádíme ještě nakoupit a na nádraží.
Krásně jsme se sešli
Na nádraží jsme s Kubou vyzvedli Zauwika, za chvíli z Prahy dorazila Helča a Míša. Kuba, jako vždy, nás zapomněl představit, naštěstí jsem se připomenul:) Vzali jsme to na otočku domů, vyhodit oblečení a nákup, trošku jsme se zasekli a málem jsme dorazili na bowling pozdě.
Na bowlingu
Pozdě, ale přece, jsme dorazili na bowling do Luky. Vyzvedli jsme si boty, dostali jsme dráhu č. 3 a šlo se hrát. Měli jsme dvě hodinky. Po chvíli dorazil Morty. Co nevidět se objevili i další lidi: Pepa, Zajda, Jana a ještě jeden, ale zapomněl jsem jméno, za čež se omlouvám. Na jména mám špatnou paměť. A jestli dobře počítám, bylo nás tedy 10:)
Odehráli jsme dvě hry po osmi lidech, někdo se občas zdržel hraní. A musím se pochválit, obě hry jsem zdárně vyhrál:) No, štěstí ve hře, neštěstí v Lásce… Byla to moc fajn hra, alespoň já jsem si jí perfektně užil a doufám, že i ostatní. Fajn se popilo a pokecalo. Morty, Helča, Míša a já jsme si dali něco k jídlu.
Pokračování po bowlingu
Po bowlingu jsme se stavili nakoupit něco málo na večer a dorazilo se domů. Dali jsme si houbu a pivko, pojídali brambůrky, posloucahli hudbu a kecali a kecali:) Nakonec přišla řada i na slivovičku a jablečného Jelzina. Hlavně, že byla pohodička:)
Helča nám pak ještě ukazovala svoje fotky z cest, zejména pak Yellowstonského parku, kde ale „Méďu Béďu“ prostě nepotkala. Někdy po ránu se šlo spát… Myslím, že to bylo někdy kolem čtvrté ranní. Až na Zauwika nám bylo všem skvěle:)
Skvělí lidi, perfektní akce…
Neděle 14.10.
Jako první jsme vstal já, za mnou hned Morty. Dali jsme snídani a Mortyho jsem vyprovodil na nádraží a koupil něco na snídani. Zauwik přehodnotil svůj plán odjíždět v deset a přesunul odjezd na odpoledne:) Než všichni vstali, zlikvidolval jsem nádobí. Kolem poledního dosnídali všichni ostatní, Zauwik naplánoval odjezd někdy na druhou.
Vyprovození Zauwika
V Pardubicích se zrovna jela velká Pardubická, takže bylo město a zejména Svítkov (hned vedle parkuru) vzhůru nohama. Tak že spojíme omrknutí situace s vyprovozením Zauwika. Vyrazili jsme opět na poslední chvíli, bylo nutno trochu přidat do kroku. Na nádraží se došlo během 30 minut a Zauwik úspěšně stihnul vlak. Po cestě jsme pokecali o včerejšku a o další spoustě věcí. Taky jsme zjistili, jak se parkuje během Velké Pardubické.
Oběd a IT Crowd
Doma jsme se pustili do oběda. Vzheldem k nemožnosti shodnutí se na jednom jídle, vařilo se na vícekrát. Míša si dala těstoviny s Milánksou omáčkou, my ostatní jsme měli mít zapečené kolínka se salámem.
Mezitím jsme se pustili do sledování IT Crowd – to bylo perfektní. Hlavně ten Helči smích. Smála se snad každému vtipu, který se v seriálu objevil a nešlo se prostě nesmát taky.
Vyprovození Míši
A jak jsme tak koukali na seriál, vařili oběd, naprosto jsme zapomněli na to, že Míša musí domů. Bleskurychle se vyrazilo na nádraží, protože vlak měl jet za necelou čtvrthodinku. Oběd se nedovařil. Ale aby to nešlo tak snadno a rychle, uvízli jsme v krásnej zácpě před dostihama, protože ty právě skončily. Skvělé:)
Nakonec měly české dráhy 15 minut zpoždění a tak jsme dorazili akorát na vlak…
Odpoledne až večer
Doma jsme konečně dorazili ty kolínka jakožto pozdní oběd, který se celkem povedl. Dokoukali jsme celou první sérii IT Crowd, kecali a popíjeli alkohol… Šli jsme spát někdy kolem druhé hodinny ranní.
Pondělí 15.10.
Zatímco oni mohli pospávat, já musel (ale rád) jít do práce. Kuba Helče ukázal Pardubice, nakoupili na večeři. Po tom, co vstali, volal Kuba, kde prej mají koblihy na snídani – no měl jsem je v autě s sebou v práci, že?
Helča se nabídla, že na večeři udělá salámem plněné knedlíky se zelím a cibulkou.
Veřerní pohodička
Práci jsem byl někdy do šesti. Po doražení domů už byla skoro hotová večeře. Večere byla opravdu výtečná, moc jsem si (a ostatní jistě taky) pochutnal:)
Pustili jsme se do hraní Carcassonne, páč Helča neznala všechny rozšíření, co jsem měl já. K tomu jsme si otevřeli vínko – Lambrusco. Moc výtečná záležitost. Měli jsme tři malé a jednu velkou lahvinku:) Večer jsme dokoukali druhou sérii IT Crowd:) Že jsme celý večer nezavřeli pusu snad nemusím ani připomínat. Hlavně Helča:) A spát se šlo až někdy, rozhodně po půlnoci…
Plánovali jsme, co podnikneme druhý den. Původní plán „zajít na pizzu“ se změnil na „zajít na večeři“, ale nakonec se vymyslelo něco mnohem lepšího: uděláme skvělou večeři doma a někoho pozveme. Účast přislíbili Morty a Helča z Hradce.
Úterý 16.10.
Dopoledne jsem přečetl Kubovo blog. Kubův, chcete-li. A od dvanácti jsem pádil do školy. Helča s Kubou vstávali samozřejmě déle, takže jsem je nepotkal. Ve škole jsem přibral Mortyho a společně jsme dorazili domů, kde už byla i Helča z Hradce.
Skvělá večeře
Doma už byla skoro hotová večeře. Helča udělala čínu. Trochu jsem měl původně strach, ale byl jsem utvrzován v tom, že její čínu jedí všichni. A měla pravdu. Moc jsem si pochutnal:)
Po večeři
Po večeři jsme se dali do nepečeného dortu, který udělala Helča. Otevřeli jsme vínko „Old Porter“, které donesl Morty a kecalo se:) Mimochodem, ten Porter byl opravdu výtečný, na tom jsme se shodli všichni!
Večerní procházka a Carcassonne
Protože jsme začali tak trochu usínat, rozhodlo se, že vyrazíme na procházku po zdejším Svítkově. Na cestu jsme s Kubou ještě rychle spáchali toasty – a Kuba dělal svoje „chlapské toasty“, kde je spousta cibule, hořčice a pepře.
Vzali jsme to procházkou kolem stadionu až k nějaké vodárně, kde jsme se jako důkaz cesty vyfotili. Po cestě zpátky jsme se stavili na stadionu, kde nás málem zavřeli:)
Večer se shlédlo ještě několik filmečků jako třebas Killers Bean 2. A kdy se šlo spát? Dneska relativně brzy:)
Středa 17.10.
Ránu jsem vstával pro změnu první, Morty chvíli po mě. Společně jsme zlikvidovali nádobí a nasnídali se. Morty musel na dvanáctou do školy. Ostatní zvládli vstát ještě před polednem a tak Mortyho potkali.
Trochu práce
Ač je to k neuvěření, opravdu jsme všichni chvíli pracovali. Helča si dodělala něco málo na diplomce, Kuba dodělal změny ohledně domén a já s Helčou jsme si dělali něco na noťákách. A opravdu jsme možná dvě hodiny dělali, že děláme…
Bulánčí válka
Protože jsme všichni byli na síti a každej jsme měli svého vlastního compa, zahráli jsme si několik her Bulánků. Dokonce se mi podařilo několikrát vyhrát. Ale není přece důležité zvítězit, ale zúčastnit se, že? Hra byla skvělá:)
Pozdní oběd
Pozdě, ale přeci. S Kubou jsme si dali tu výbornou játrovou omáčku, co zbyla z minulého týdne. A byla pořád dobrá. Holky pohrdaly a tak si daly zbytek plněných knedlíků.
Večerní přednáška a pivko
Trochu autobusem, trochu procházkou jsme dorazili na přednášku psychologie. Holky se staly cílem kantorovo dotazů. Helča o tom věděla a počítala s tím. Ale Helču jsem už upozornit nestihl a tak byla trošku překvapená. Po přednášce jsme s Helčou čekali na bus do Hradce.
A k absolutní dokonalosti chyběla pouze jediná věc: Představit Helče mojí oblíbenou restauraci, kde točí moje NEJ pivko – Velvet! Helča sice pivko nepije, ale s restaurací byla spokojená. A my s Kubou jsme si samožřejmě Velveta dali:) Taky jsme tam skvěle povečeřeli a vyrazili domů. Doma jsme měli v plánu shlédnout film „Sexuální praktiky pozemšťanů“. Po cestě lesem se podařila Kubovi úžasná hláška:
Šel bych spát, ale ty sexuální praktiky ještě zvládnu…
Jenom dobře, že nás nikdo neslyšel, co by si asi pomyslel:) A i přes původní Helči odmítavý přístup jsme film shlédli, zasmáli a myslím, že se film líbil. Kuba si nakonec vzpomněl, že už ho viděl. Helča film ohodnotila kladně, ale neví, co mě na něm tolik zaujalo. K filmu jsme si dali ještě druhou večeři. A šli jsme spát. A dneska opravdu velmi brzy. Před půlnocí. No, možná kousek po…
Čtvrtek 18.10. – Odjezd
Helča musela jet domů, kvůli nabídce práce a nějakým starostem s bytem. Odjela s Kubou brzy ráno. Kuba se prej taky zastaví v práci…
Závěrem
Tenhle týden byl naprosto úžasnej. Celý týden byl ve znamení nikdy nekončící pařby, dlouhých a nekonečných pokeců, spousta smíchu a vtípků, sledování IT Crowd (odkud se vzala často omýlaná fráze „nice screensaver“) a hlavně skvělých lidišek:) Panovala nádherná pohodička, spojená s nicněděláním. A notně jsme si užívali jídla. Jedlo se snad pořád a moc pěkně…
Jednou větou bych shrnul tuto akci (nebo spíš akce) jako:
Naprosto dokonalý týden:)
Poděkování
A moje poděkování patří všem přátelům, kteří se účastnili… Po nějaké době jsem se konečně skvěle bavil a měl jsem možnost zapomenout na každodenní starosti i trápení… Takže děkuji a budu se těšit na další shledání…
Zdary,super akce,akorát mi bylo blbě ještě celej druhej den..zázrak, že jsem přežil, ale kdybych měl možnost vrátit čas, tak bych to prožil úplně stejně…i ten bolehlav bych vytrpěl ještě jednou:)
Zauwik
Souhlas. Musim se přidat, tenhle týden byl opravdu povednej – teda až na to, že mi přestal fungovat internet a zase jsem nic nestihl udělat :-) – ale stálo to za to jsem moc rád že jsem poznal „Koldovo a Kubovo“ kamarádky ;-) A jsem velkým dlužníkem Koldy i Kuby, který tímto slibuju, že je zvu někdy v listopadu nebo prosinci na perfektní bowling do Malšovic!
BTW Příště by se těch Portskejch mohlo třeba sejít víc najednou… :-)
Jo, byl to super týden! >>> Kuba, jako vždy, nás zapomněl představit…
On si musel rejpnout :-) Jojo, mám s tím problém, asi by to vydalo na samostatný článek :-)
Musím jen souhlasit s článkem a všemi níže komentujícími. Byl to úžasný, bohatý a nádherně vyčerpávající týden, je kterého si odnáším spoustu nádherných zážitků a jedno velké nachlazení.
Velké „díky“ všem!
taky se mi to líbilo:) vypadá to, že se budu opakovat:)ale naprosto souhlasím s tím, že to byl super týden a ráda zase někdy přijedu do Pardubic…I s Portrem:) našla jsem ho tady u nás v krámě
P.s. jsem ráda, že Ti chutnala čína
Ráda…. čtu blogy známých:)…Nerada píšu komentáře…Proč? Já opravdu nevím!! Takže…tohle je moje premiéra :) Co dodat k mému pobytu v Pardubicích? Myslím, že všechno již bylo výstižně popsáno. Jak v samotném blogu, tak v komentářích. Bylo to fajn a zase za váma ráda přijedu (doufám, že tentokrát již bez přítomnosti zánětu dutin).
PS: „Kubo a Koldo, už má dušička pokoj??“ :D
ahojky:) omlouvam se ještě jednou za to jídlo:)) a moc děkuju, že jsem u vás takhle mohla bejt:) byl to fajn vecer:) mějte se mooc pěkně, Miska