Za možná krkolomným názvem jsem měl na mysli, že se ve stručnosti zmíním o aktuální náladě, pocitech a tak…

Volný den?

No, jo. I když jsem to vůbec nečekal a neměl v plánu, mám dnes asi volný den:) Ráno jsem byl ve škole (ano, opravdu jsem byl ve škole na semináři angličtiny!) a když jsem se vrátil, nějak jsem neměl moc náladu něco dělat. No a po ránu jsem dostál krásnou zprávu: Vlčice, 19.3.2008 10:44:08: tak si dneska udělej odpočívací den:-)

A tak jsem poslechnul. V podstatě je to hrozně příjemné. Posledních 14 dní bylo dost pekelných. Taknějak bych řekl, že ta moje 14 hodinová pracovní doba, sedm dní v týdnu, byla zabijácká. K tomu člověk trpěl spánkovým deficitem. Spousta starostí a zařizování. Ale teď už je kus hotový – společnost založená. Papírování vyřízené, všechno zajištěné (od účetní, mzdovky, přes účet, telefon, karty, kancelář, pojištění, partnery, …), klienti jsou spokojeni – buďto je práce hotová, nebo jsou dané termíny a dělá se na tom. Probral jsem Thunderbirda a jeho snad nekonečnou složku s příchozí poštou, všichni dostali odpověď, vše je v řízení:) Faktury jsou vystavené, smlouvy sepsané, práce naplánovaná. A tak se vlastně divím, že mám na dnešní den vážně volno, žádná schůzka, nic. Prostě volno:)

A tak jak si ho užiju? No, teď si půjdu dát oběd – udělám si kolínka ke zbytku rajské omáčky (mňam). Vyrazím na nákup, nakoupím nějaké papu + něco na Velikonoce (barvy na vajíčka, zajíce, beránka a tak) + papu pro Morčáka 002 (to je jeho přesný název). Jo, budu si muset zase stěžovat, že jsem nedostal noviny – ale už mi to štve si obtýden stěžovat a pak, rád bych ty noviny z Kauflandu měl každý týden doma! No, pak mám hrozný rest – a to neuvěřitelné nezhlédnuté 2 díly LOSTu, které míním s šálkem horkého čaje (ideálně medového) a miskou plnou výtečných brambůrků shlédnout:) Přečtu si znova komiks „Clever a Smart“ – kdysi se mi to hrozně líbilo:) Jinak jsem už stihl (pozdě, ale přeci) pročíst blogy přátel a nejvíce mě potěšila Janee, která po dvou měsících odmlčení zplodila asi pět článků! Taky jsem si pročetl novinky o LOSTech, Mafii a pár dalších novinek na webu. Možná zkusím taky být na Netu chvíli jako uživatel a jen tak brouzdat, číst, klikat, … Když už jsem narazil na Mafii – velké zklamání, zdá se, že tahle, mnou očekávaná záležitost, vyjde až příštím rokem a ne slibovaný konec roku letošního:( No, bída. Zase budu muset čekat!

Několik dalších věcí dopředu

Po delší době se pomalu pouštím zase do vaření a pečení – bylo na čase, kdo má sakra pořád jíst rohlíky a párky?! A tak se mi v pondělí zdařila (jo, pochvala na moji hlavu – no, pochválit se musím, páč když to neudělám já, je zde šance, že bych zůstal bez pochvaly a to by byla přeci škoda, ne?) buchta – Margot řezy. Tím jsem začal, ta my dycky šla! Na víkend plánuju uvařit něco lepšího (gulášek, omáčku z rozemletého, knedlo zelo vepřo), ale ještě nevím, uvidím, co mi při nákupu padne do oka:)
No, myslím, že je čas…

Na zítra na večer se plánuje barvení vajíček – při troše štěstí dorazí hlavně Máca a Danka a budeme barvit vajíčka:) Mohlo by to být cool. Minimálně minulý rok to byla cool action. + Vyzdobíme byt! Tím vyzdobit myslím, položit nádobu s vajíčkama na stůl:)

Na příští týden jsou v plánu Stresoři, kam mě pozvala Monika a fakt se hodně těším. Předně zpívají písničky od Kabátů a to já rád – také už je naposlouchávám v autě:) To by mohla být cool action!

Zavedly se bowlingové úterky, které pokračují v tradici bowlingových střed. Bowling je objednaný na 14 dní dopředu – zvažuji měsíc:)

Těším se na kancelář – páč v současné době se mi z bytu stává kancelář, „tečou“ mi tady papíry, kde mohou a není to protříděné a rozdělené tak, jak bych si představoval. A tak se těším na kancelář, kam se to všechno přestěhuje a z doma bude doma a ne práce a ne kancelář:) Už je objednanej nábytek (barva olše + černé nohy) a vybranej koberec (zelený). Kancelář je k nastěhování během dubna (stavitelé, hoďte sebou!) a kolaudace někdy během snad května až června. Pak se to oficiálně nahlásí jako pobočka:)

Několik dalších věcí, neb ohlédnutí za M

Z bytu jsem kompletně odvezl všechny věci M (teda, abych nekecal – vyjma dvou polštářů, které i přes mojí vehementní snahu zůstaly ukryty ve skříni a tak jsem na ně zapomněl), stejně tak z bytu od rodičů. Nyní je všechno krásně a úhledně uložené na půdě u mojí babičky, kde to může být vše na jednom místě a jak dlouho jen bude potřeba.

Sundal jsem nástěnku (zasvěcení ví), která byla nejdříve za skříní, ale teď už je zase vyndaná a slouží jako plánovací – zase kus kanceláře! Všechny fotky uklidil do jednoho alba, veškerou korespondenci, dárečky a tak jsem sjednotil a zabalil. Prý „Sejde z očí, sejde z mysli“, tak uvidím…

A vlastně stejně nechápu – ale to by bylo na dlouhou úvahu a do té se nechci teď pouštět – jak se věci mění, že člověk, který miluje / je milován může zapomenout a nebo změnit chování takovým způsobem, že se z něj stane člověk, který nejen, že nemiluje, ale dokonce … No, ne, teď to takhle pitomě utnu. Prostě jsem hrozně zklamán tím, jak to dopadlo. Ne tím rozchodem, ale tím okolo, tím, co se děje, tím, jak může člověk zklamat, tím, jak vlastně člověk nezná sebe ani toho druhého, jsou věci, které bych nikdy nečekal a přesto se dějí. Proč, člověk, který dříve říkával krásná slova nyní lže otevřeně a do očí? A proč? Dá se zapomenout? A dělat, že vůbec nic nebylo? A proč se chovat k někomu, na kom dříve záleželo, jako k někomu, kdo je naprosto lhostejný? Nemělo by třeba zůstat…

Závěrem

Tak teď jsem posledním blokem trochu odbočil… To jsem původně neměl v plánu, ale když už jsem to napsal. Tak a to je asi vše. Není to nijak horentně formulovanej článek, ne, je to prostě jenom chvilková výleva… Třebas to někdo přečte.